Detaily
Formát: CD, Compilation, Stereo
Žánr: Folk, World, & Country
Styl: Folk
Lidové písně jsou takové písně, u kterých není znám jejich původní autor, jedná se vždy o písně plně anonymní. Písně byly většinou šířeny ústním podáním, často tak, že matka doma předzpěvovala svým dětem a ty její písně odposlouchaly. Lidové písně se tímto způsobem dědí z generace na generaci, z pokolení na pokolení, od jednoho člověka k jinému. Dalším pravděpodobným způsobem šíření pak byl společný zpěv lidových písní venkovských lidí při práci na poli, ve stodole, na zahradě či při práci doma za dlouhých zimních večerů (dračky).
Společenský život byl v době, kdy neexistoval rozhlas, televize, internet a další současné komunikační vymoženosti, pravděpodobně mnohem spontánnější, lidé byli podstatně družnější, lidové muzicírování i lidový zpěv patřily k jejich běžnému, každodennímu životu, a to zejména na venkově. Lidově písně odrážejí základní povahové rysy svých anonymních tvůrců, jsou také bezprostředně ovlivněny prostředím, ve kterém vznikly a ve kterém byly dále ústně šířeny. Lidové písně se zpívaly ze začátku jednohlasně, později je lidé začali zpívat dvojhlasně.
Tímto způsobem se dochovaly až dodnes. Lidová hudba je ryze spontánní projev lidské hudebnosti. Lidové písně jsou různě staré, i z toho lze usuzovat, že právě lidová píseň je jeden ze základních typů hudebního projevu.
Jiné lidové písně se zpívají na jižní Moravě, jiné v Čechách na Domažlicku a jiné zase třeba na Valašsku či v Lašsku. Liší se nejen svými texty, ale i po hudební stránce. Jihočeské písně mají oproti ostatním regionům měkký tónorod, v tomto se odlišují od všech ostatních krajů v naší zemi. Kromě toho se v nich objevuje i atypická rytmizace, někdy též pro lidovou píseň nezvyklé harmonické přechody z durových tónin do mollových a naopak. A vysledovat lze samozřejmě i další místní odlišnosti.
Moravu lze kulturně rozdělit na několik národopisných regionů, které se mohou lišit svým nářečím, lidovými zvyky, kroji apod. Mezi známější národopisné regiony patří Valašsko, Slovácko, Haná, Lašsko či Horácko.
Žánr: Folk, World, & Country
Styl: Folk
Lidové písně jsou takové písně, u kterých není znám jejich původní autor, jedná se vždy o písně plně anonymní. Písně byly většinou šířeny ústním podáním, často tak, že matka doma předzpěvovala svým dětem a ty její písně odposlouchaly. Lidové písně se tímto způsobem dědí z generace na generaci, z pokolení na pokolení, od jednoho člověka k jinému. Dalším pravděpodobným způsobem šíření pak byl společný zpěv lidových písní venkovských lidí při práci na poli, ve stodole, na zahradě či při práci doma za dlouhých zimních večerů (dračky).
Společenský život byl v době, kdy neexistoval rozhlas, televize, internet a další současné komunikační vymoženosti, pravděpodobně mnohem spontánnější, lidé byli podstatně družnější, lidové muzicírování i lidový zpěv patřily k jejich běžnému, každodennímu životu, a to zejména na venkově. Lidově písně odrážejí základní povahové rysy svých anonymních tvůrců, jsou také bezprostředně ovlivněny prostředím, ve kterém vznikly a ve kterém byly dále ústně šířeny. Lidové písně se zpívaly ze začátku jednohlasně, později je lidé začali zpívat dvojhlasně.
Tímto způsobem se dochovaly až dodnes. Lidová hudba je ryze spontánní projev lidské hudebnosti. Lidové písně jsou různě staré, i z toho lze usuzovat, že právě lidová píseň je jeden ze základních typů hudebního projevu.
Jiné lidové písně se zpívají na jižní Moravě, jiné v Čechách na Domažlicku a jiné zase třeba na Valašsku či v Lašsku. Liší se nejen svými texty, ale i po hudební stránce. Jihočeské písně mají oproti ostatním regionům měkký tónorod, v tomto se odlišují od všech ostatních krajů v naší zemi. Kromě toho se v nich objevuje i atypická rytmizace, někdy též pro lidovou píseň nezvyklé harmonické přechody z durových tónin do mollových a naopak. A vysledovat lze samozřejmě i další místní odlišnosti.
Moravu lze kulturně rozdělit na několik národopisných regionů, které se mohou lišit svým nářečím, lidovými zvyky, kroji apod. Mezi známější národopisné regiony patří Valašsko, Slovácko, Haná, Lašsko či Horácko.
Další informace
| Interpret | Various Artists |
|---|---|
| Autor | moravské lidové písně |
| Titul | Teče Voda, Teče: Nejkrásnější Moravské Lidové Písně 3 |
| Nosič | CD |
| Typ nosiče | CD |
| Dostupnost | Skladem |
| Tracklist | 1. Teče voda, teče 2:57 2. V Zarazicách krajní dům 2:59 3. U Dunaja šaty perú 1:45 4. Za starú Breclavú 3:18 5. Pod Prešpurkem kraj Dunaja 2:10 6. Takú som si frajárečku zamiloval 3:17 7. Ej, nad Pálavú 2:34 8. Ej, veru nebudem 2:10 9. Nepij, Janko, nepij vodu 2:18 10. Lásko, Bože, lásko 3:06 11. Pod tým naším okénečkem 3:27 12. Hej, haj, zelený háj 2:36 13. Mojej milej premilenej jahody 3:21 14. Vínečko, ne voda 2:20 15. Perina má štyri rožky 1:43 16. Ej, lásko, lásko 3:05 17. Na tu svatú Katerinu 3:27 |
| Popis | Formát: CD, Compilation, Stereo Žánr: Folk, World, & Country Styl: Folk Lidové písně jsou takové písně, u kterých není znám jejich původní autor, jedná se vždy o písně plně anonymní. Písně byly většinou šířeny ústním podáním, často tak, že matka doma předzpěvovala svým dětem a ty její písně odposlouchaly. Lidové písně se tímto způsobem dědí z generace na generaci, z pokolení na pokolení, od jednoho člověka k jinému. Dalším pravděpodobným způsobem šíření pak byl společný zpěv lidových písní venkovských lidí při práci na poli, ve stodole, na zahradě či při práci doma za dlouhých zimních večerů (dračky). Společenský život byl v době, kdy neexistoval rozhlas, televize, internet a další současné komunikační vymoženosti, pravděpodobně mnohem spontánnější, lidé byli podstatně družnější, lidové muzicírování i lidový zpěv patřily k jejich běžnému, každodennímu životu, a to zejména na venkově. Lidově písně odrážejí základní povahové rysy svých anonymních tvůrců, jsou také bezprostředně ovlivněny prostředím, ve kterém vznikly a ve kterém byly dále ústně šířeny. Lidové písně se zpívaly ze začátku jednohlasně, později je lidé začali zpívat dvojhlasně. Tímto způsobem se dochovaly až dodnes. Lidová hudba je ryze spontánní projev lidské hudebnosti. Lidové písně jsou různě staré, i z toho lze usuzovat, že právě lidová píseň je jeden ze základních typů hudebního projevu. Jiné lidové písně se zpívají na jižní Moravě, jiné v Čechách na Domažlicku a jiné zase třeba na Valašsku či v Lašsku. Liší se nejen svými texty, ale i po hudební stránce. Jihočeské písně mají oproti ostatním regionům měkký tónorod, v tomto se odlišují od všech ostatních krajů v naší zemi. Kromě toho se v nich objevuje i atypická rytmizace, někdy též pro lidovou píseň nezvyklé harmonické přechody z durových tónin do mollových a naopak. A vysledovat lze samozřejmě i další místní odlišnosti. Moravu lze kulturně rozdělit na několik národopisných regionů, které se mohou lišit svým nářečím, lidovými zvyky, kroji apod. Mezi známější národopisné regiony patří Valašsko, Slovácko, Haná, Lašsko či Horácko. |
| SKU | 410036-2 |
| Ean | 8596941003627 |
| Rok vydání | 1994 |
| Pořadové číslo | 1000018233 |
| Sleva | Sleva 10 % |
| Doporučená prodejní cena | 149,00 Kč |
Zařazeno v kategoriích:
Lidova-Dechovka
Various Artists
Various Artists
1994 - 1
